My diary, My story
Milý Deníčku dneska den totálně na palici. Večer jdu spát kolem druhé v noci a už v 11 mi volá otec, ať jdu sním na oběd. Takže já jak blbá vstávám a letím pěšky..protože sem nestíhala, tak na mě nemohl počkat...kilometr z kopce..a ještě si ze mě kámoš utahuje..on to není vlastně kámoš..je to přítel..je to..velmi dobrý přítel...je to kámoš :D. Samozřejmně když už sme u toho...s tím kámošem sem měla rande na Štědrý Den :D..sníh slezl a na místo sněhu vtrhl vítr. Nejen, že sem si ráno žehlila a krepovala vlasy..já kráva si musela dát kajalku na horní linky a hustou řasenku..a k tomu všemu sem si jak blbá musela vzít psa.
Asi bych měla začít od začátku aby jste pochopily..vykašleme se na dnešek. Vraťme se ke Štědrýmu Dni..k dni D :D
Jak frajerka s "cool" vlasama a skvělíma očima sedim pod mostem se psem a čekám..čekám na něj. Ano on se ukázal po chvilce. Hned jak ho Ben (pes) viděl rozeběhl se z mostu dolů a jak je to šikmo já letěla za ním..samo sebou dole sem to nevyrovnala a natáhla sem se do bláta. A on stál nademnou..jo známe se dlouho o to by ani nešlo, ale bylo by to naše první rande..teda první rande od rozchodu :D..a já mu chtěla ukázat, že nejsem takový pako jako on, ale marně. Povídáme, povídáme a najednou začne foukat promiňte za ta slova ...kurva jako sviň!! Nejen že mi fouká do obličeje, a vypadám jako bych brečela protože mi slzej oči, ale moje vlasy a můj ranní účes je v háji :D:D Todle bych tolik ještě neřešila..ale když sme prošli celé naše město začalo lejt, takže do toho sem byla zmoklá jak slepice. Když sme se rozloučily po takovém trapasu...a to sem vám ještě neřekla jak sem jela po hubě na louce a ještě k tomu mi řekl miluju tě pod mostem zjistila jsem doma, že můj obličej je celý černý. Jak foukalo..a mě slzely oči, celá řasenka a kajalka se mi roztekla po obličeji. Nejen, že sem vypadala jak socka ještě sem se ztrapnila jak debil :D:D:D teď už se tomu směju, ale nezapomenu na ten večer kdy sem se bála jít na FB s tím, že nenapíše...napsal..že se omlouvá že to s tím miluju tě uspěchal. Já mu taky napsala že to nebylo nejvhodnější a tak sme se po dramatickém dni shodly že na tenhle den zapomenem a rovnou přejdeme k rande číslo 2 :) protože první rande..nikdy neni dobrý a v mém případě katastrofa :D ale byla to prdel :D do toho Ben skákal strachy pod auta s rukama sem nemohla ani pohnout :D:D škoda slov ...takže se mi prosím nedivte až budu psát další příběhy, sem prostě občas, někdy...fakt jen občas :D trhlá :D:) ale nestydím se za to ;) ;P pchee..ještě to tak :D
Kill Meeeee!! :D:D:D
Miluju lidi kteří se usmívají jak dementi..
A pak vás pošlou do prdele kuli lepšímu matroši. (dám sem toho časem víc, začínám teprve a až to budu mít uspořádané a v systému trošku, rozjedu to! :D:D) Děkuju za pochopení
Fakt sem si naivně myslela, že zase může být všechno jako dřív. Ne nemůže. Nikdy už nebude všechno jako dřív. Nejprve zkazim jedno přátelství pak zradim možná taky jedinýho člověka který mě kdy od srdce miloval. Už na všechno dlabu! A nebo víte co? Já vám to řeknu všechno od začátku. Představte si hory, zimní sluníčko, zasněžené lesy...představte si Pec pod Sněžkou :) Tam to všechno minulý rok...začlo. Nejprve sme okolo sebe jen tak chodily a neznali se "jakoby" potom nadešel den diskotéky a já byla úplně vedle. Jen tak zamnou přišel na ploužák..sotva věděl jaká sem a už todle. Já se zamilovala během pár minut. Poslední dny hor js´me trávily spolu. Ve škole se všechno změnilo. Já se změnila on taky nic nebylo jako tam. Před prázdninami jsme to ukončily. A teď si zase píšeme, chodíme ven a jeho věta Miluji Tě mě opět srazila na kolena:( Jak se opovažuje jak...co to plácám. Vše zase kazím. Nejen,že teď ho mám zase na krku a ani nevím jestli chci. Tak moc toužím chodit ulicí táhnout se tou tmou, tou překrásnou zjebaně dlouhou ulicí kde lampy nesvítí. Tak moc toužím potom, kráčet a držet ho za ruku. Tak moc toužím po jeho polibku. Tak moc si nejsem jistá tím, jestli opravdu mám. Co když se tím všechno jen zkazí. Ale co když na mě časem zapomene. Když je s jinými žárlím, ale nevím jestli ho chci. Když mi nepíše bojím se, že na mě zapomněl, nebo že mě nechce...ale nevím jestli ho chci. Poraď mi můj Anděly Strážný..."Kurva!!!!!! CO MÁM DĚLAT do piče už!!!!!" ...
I sprostá slova, jsou někdy lékem :)
Blíží se Silvestr, ale né...blíží se rok 2012. Tento rok je plný změn. Brozdala jsem na netu a narazila jsem na jeden koment u článku KONEC SVĚTA. Musím ho sem prostě dát!!! :) Protože přesně takhle to cítím i já! :)
ZDE to je
PS: Jinak pro skeptiky tu mám jen jeden vzkaz. Nemusíte věřit, že příroda má svou duši ani nemusíte věřit v tu svou (teď nemyslím v boha!), ale chovat se k přírodě hezky vám nic neudělá, takže až zase příště budete chtít jen tak utrhnout nějakou květinku vzpomeňte si, že i jí to může být líto...
(Je to zkopčené ze stránky krasna.cz a moc se mi tenhle komentář líbil) Úplně vyztihla mé myšlenky:))
Ale o tomhle se nebudeme bavit, co kdybych se s vámi podělila o příběh který jsem sama vymyslela. Je mi jedno jestli si ho přečtete nebo ne. Asi to bude dlouhé :) ale pokud ano napište do komentů názor:) každopádně vás do toho NIKDO nenutí. Chceš číst čti, nechceš přeskoč do rubriky KONEC NUDY:) samozřejmně jí ještě musim vytvořit :D:D jen co dopíšu todle. Příběhy vymýšlám z fleku je to nezkopírované a i proto prosím vás. NEKOPÍROVAT!
Né že bych si tolik fandila proto sem píšu nekopírovat jen pro jistotu:)
První Láska, Horká setkání:
Žila jsem sama. Ne nežila jsem sama, to já jen tak aby to bylo víc dramatické:) Žila jsem s rodiči..ani žila. Tehdy mi bylo asi 16..ne myslím, že 15. Jo..15. Teď je mi 27, ale to je detail. K tomu dojdu až na konci. Vypadám asi nějak takto. Teda vypadala jsem nějak takto. Po pravdě docela jsem se změnila, ale to taky uvidíte na konci. Mám trošku trému ...při sepisování toho dopisu mě tíží tolik myšlenek....ale na to teď nebudu myslet! Nesmím! Zkusme se rovnou zaměřit na to jak to vlastně tehdy začalo. Takže...bylo mi 15. Žila jsem sama s rodiči a nevlastní sestřičkou Eliškou. Mimochodem já sem Andy. Bydlíme na kraji Californie, kde se Vánoce slaví při západu slunce s palmou a ..dělám si legraci. Bydlíme v malém činžáku na kraji Prahy. v ČR:D Hodně času trávíme společně jako rodina. Jednou nastal ten osudný den, která mě bude provázet a provází pozbytek života. Můj nevlastní otec..a tedy otec Elišky má ještě jednoho syna, který bydlí ovšem s pravou matkou. Jmenuje se Martin. Viděli jsme se asi jednou a to nám bylo 10 :D:D je o rok starší :) teda o 7 měsíců a 12 dní..ne 13..ne vlastně o 7 měsíců a 14 dní. Jo to je ono. Ale dost vyprávění skočme tam kde jsme tehdy byli jako by to bylo teď ..."Tati když už dorazí!?" křičela radostně Eliška. "Neboj Eli už brzo...vidíš už přijelo auto!" "Jupíííí" zaječela a vrhla se po schodech dolů. "Martine!!!" Křičela. Tehdy když jsem ho viděla nevypadal moc hezky..trošku při těle, dlouhý vlasy, hodně pupínků i když mu bylo 10-11. hmm..jsem zvědavá jaký bude teď. Proto jsem vyrazila pomalu za Eliškou. "Martine!!" objímala ho ze všech stran. "Eli taky ho nech vydechnout chvilku. Ahoj!" řekl taťka a pozdravil se s Martinem. "Andy, poď se taky přivítat. Neni to tolik let, co jste se neviděli.!" "Ne..to ne tati..jen kolik 5-6 let?!" uchechtla jsem se a vykročila pravou nohou. "Ahoj! Rád tě vidím Andy:)" měla jsem hlavu skloněnou, takže jsem mu neviděla do tváře, navíc před tím se objímal s tátou a s Eliškou tak nebyla ta možnost pořádně si ho prohlédnout. O můj bože? On je tak nádherný!!! Jeho modré zářivé oči, černé vlasy s patkou a naušnicí v uchu. Jeho nádherné jemné ruce..."Ach ne!" řekla jsem omylem nahlas. "Děje se něco?" Zasmál se. "Ehm..ne, ne..jak by mohlo..a...ahoj..M..ma..Martine!" zakoktala jsem. "Ahoj Andy..znova!" usmál se. Úplně jsem se rozplynula na místě. Asi po 3 dnech, kdy jsme byli opravdu JEN kamarádi sme měli jít na rodinou večeři do oblíbené restaurase "PAPOUŠEK" na pizzu ale mě se udělalo hodně špatně. Nevím ani proč, těšila jsem se na svou oblíbenou s šunkou a americkám sýrem, ale od rána se mi motala hlava a dokonce jsem měla horečku. "Musíme už jít, stůl máme rezervovaný od 8 do 11. Martine jsi připravený...Eliško? Bude tam na nás čekat teta a strejda Korensovi." Křikla mamka starostlivě. "Už smeee s Martinem..poď se podívat!" odpověděla Eliška. "Martine už jsi taky viď?!" Elišce je sice 8, ale pořád se chová jako malá..odpustme jí to. "Jo..já..Eli budeš tam mít sestřenici Lindu, já rozhodl jsem se že zůstanu s Andy tady doma, když je nemocná a nemůže jít." "Co?! mamíííííí!!!" zakřičela. "Co se děje proboha?!" "Andrea a Martin nikam nejdou..prej!" "Ne, ne, ne Any možná dneska ležela ale už je večer, když jí bude blbě Tomáš jí odveze domů. Vstávat a jde se!! Dete oba! Už vypadáš celkem dobře:) Asi časový posun za Martina:D Já už mám docela absťák na pizzu tak honem!!" "Jupííí já taky..mám absťák na pizzu!" křikla znovu Eliška. "Spíš na Martina!" odvětila jsem protivně. V pizzerii se nic moc nedělo všichni kecali s příbuzenstvem, Eliška byla s prckama v dětské herně a my s Martinem seděli proti sobě a nehybně a netrpělivě čekali. Najednou mi zabzučel mobil ..smska od koho asi pomyslela jsem si. "Co?!" řekla jsem..omylem nahlas, ale naštěstí to slyšel jen Martin..a protože ta smska byla od něj, jen se usmál. Stálo v ní: Andy, moc se mi libis, jsi opravdu krasna. Ale o tomdle nesmim rict ani slovo..vim, kdyz budu bydlet s vami. Budeme jako sourozenci, ale moc bych si pral aby to bylo jinak. Prosim ted budeme chodit do pizzerie kazdy den, co kdyby sme podplatily Elisku aby nam zaridila aby jsme mohli zustat spolu doma. Ani nevis jak by to bylo nádherne..prosim odepis. Ten klucina naproti tobe :-):-*
Pousmála jsem se a dychtivě zmáčkla Nová zpráva..a začala jsem psát. Úplně mi tímhle vyrazil dech..já cítila to samé. Proto jsem napsala. Kde jsi vzal me cislo? ..ano, ja..ja citim to same. Uplne stejne jsem si to prala a uplne stejne me to napadlo. Na Elisku musis fikane. Vecer ji zatahnem do koupelny az budou nasi u televize a vse ji reknem. Pokud bude odmitat pustime na ni ledovou sprchu s radiem na plny pecky:D..nasi nic neuslysi:D:-*
Myslím, že ho to rozesmálo protože měl co dělat aby nedostal záchvat. Možná jsem psala nesrozumitelně, ale on to určitě pochopil. Večer jsme Elišku zatáhli do koupelny jak jsem navrhla. Mezitím se nic moc nedělo. Všechno jsme jí řekli a když malinko začla odmítat nebo popotahovat Martin jí na nohy pustil totálně ledovou spršku. Potom se sklidnila. Dali sme jí 100,-kč a ona slíbila, že nic neřekne a zároveň nám zařídí aby jsme byli samy. Nadešel den další večeře. Dali jsme Elišce 50,-kč a ona vše zařídila. Zrovna dnešní den měli naši spát u tety a strejdy a prcků...hodně nám věří pomyslela jsem si a s úsměvem se vrhla Martinovi do náruče když odjeli. Zhasli jsme všude světla a v pokoji si zapálily svíčky. Zatáhly závěsy, zamkli a pustily si pomalou hudbu. "Zatančíš si?!" Zeptal se, tak něžně, tak elegantně jako dospělí člověk a přitom mu bylo teprve 16. "Ano". Odpověděla jsem. Stoupli jsme si naproti sobě, já se jen usmála..párkrát sme se otočily na písničku a potom mě zastavil a pomalu posadil na postel. "Když budeš kdykoliv chtít přestat nebo se ti něco nebude líbit stačí říct!" řekl. Nezmohla jsem se ani na slovo tak jsem jen přikývla. Pohladil mě něžně po tváři a polibil. Nejprve se bál pokračovat, ale todle mi stačilo na to abych ho políbila také. Něžně mi projížděl mezi vlasy a po těle hladil. Připadala jsem si jak v ráji. Po pár vteřinách mě položil polehounku na postel slíkl si tričko. Jeho tělo bylo překrásné. Kouzelné. Tak dokonale nádherné. Navzájem jsme se hýčkali. Líbal mě naprosto všude. Jeho tělo překrávalo mé..netrvalo dlouho a my byli spolu...úplně..doslova spolu..prostě SPOLU. Milování sním bylo nádherné jako jsem nikdy nezažila.Srdce mi bušilo. Jeho svalnaté snědé tělo se dotýkalo mého...byla to nepopsatelná náádhera! ......když jsme se ráno probudily. Jen jsme zaslechli troubení auta a Elišky křik. Takovou rychlost jste ještě neviděli. Martin na sebe nahodil věci všechno sebral a rychle pádil do svého pokoje. Akorát za sebou zabouchl dveře. Po chvilce někdo zaťukal..mamka..ach ne. Mráz mi přeběhl přes celé tělo. Tolik jsem se bála. Byla jsem nahá. "Zlatíčko ahoj, jak jste se měli, asi jste hned zalehli co?!" Nevím..jestli je slepá. Všude byl docela binec..okolo svíčky i to blbé víno sme zapomněli uklidit. "No..hned sme usli, ještě sme koukali na film..a pak se Martin odebral k sobě!" ..opravdu si ničeho nevšimla pousmála jsem se. Druhý den sme znovu podplatily Elišáka a dnešní noc se opakovala. Bylo to ještě krásnější než kdy jindy. Napustily jsme se dokonce vanu..takhle jsem se nikdy necítila. Ale třetí noc mě přepadli výčitky. "Lásko, co se děje? Bylo to tak nádherné a dneska jsi úplně jiná, neuvolněná..docházejí ti snad peníze? Pro Elouše?!" zasmál se a pohladil mě po tváři. Zrovna v tu chvíli mi stekla slza. "Andy?!" zalekl se. "Udělal jsem něco špatně? Co?! Prosím!" .."Ne Martině..!" odpověděla jsem. "Jsi nádherný a nikdy jsem nic takového nezažila..ale..už nedokážu takhle lhát. Mamka, taťka nic netuší. Miluji Tě!! Ale máme jen dvě možnosti..buď to hned ukončíme. Nebo dneska pojedeme s našima a vše jim řeknem. Prosím. Nechci aby todle milování bylo poslední!" Opravdu netuším kde jsem ta slova sebrala, ale byla od srdce. Martin se na mě podíval tak zvláštně. "Andy..já...máš pravdu, řekneme jim to!!" opět mě pohladil a políbil. Něžná romantická noc se opět opakovala. Další den večer sme museli Elišku znovu podplatit a jeli sme s našima do pizzerie. V restauraci mě Martin chytl za ruku tak aby to všichni viděli. Nejprve sem nechápala tak jsem se odtrhla, ale pak mi to došlo. "Tati? Lenko?! Chceme vám něco říct!" začal. Já jen čekala, doufala jsem, že nebudu muset říkat nic, ale bohužel všichni čekali, že něco řeknu. Tak sem ze sebe vydala jen ubohé "Ano..chceme!". Mamka malinko zčervenala a taťka se jen usmál s nadějí, že jim nechceme říct to co mají asi na mysli. "Já a Andy se milujeme..než nám zkočíte do řeči. Chtěl bych říct, že Andy moc Miluju. Celou tu dobu co jste jezdily za tetou a strejou jsme podpláceli Elišku aby nám všechno zařizovala a nic neřekla, protože jsme se bály.." teď jsem se do toho vložila i já..."..a když ste byli proč,nekoukali jsme na filmy ani sme nespaly..prostě sme byli spolu. Něco strašně silného nás k sobě táhlo a i když jsem se kolikrát bránila nešlo to..promiňte. Ale chci aby ste věděli,že i když s tim budete nesouhlasit! Já se nevzdám. Taky Martina MILUJU!" ...chvilku bylo ticho. Eliška se nahlas uchechtla. A po chvilce se mamka s pláčem zvedla a odešla. Nikdo nic nenamítal a já čekala, že teď taťka spustí řečnická kázání ale nic. Pár minut jsme jen tak seděli Martin mě hladil po stehně a po ruce. Po chvilce ..." Buďte spolu chcete-li..já to věděl od začátku. Mamka za chvilku přijde..nebojte. Máte štěstí, že jste nevlastní sourozenci přeju vám to. Jediné co mě mrzí, je ty frajerské lži. Příště prosíme pravdu. A Eli..ty peníze hezky vrátíš!" zasmál se. "Coo?!" kňourla Eliška. "Tati" Usmála jsem se já a Martin mě políbil. V tom přišla mamka tak jsem se cítila trošku trapně, ale ona nic neříkala. Jen nás se slzami v očích objala..a to mi stačilo. S Martinem jsme byli šťastný zůstaly jsme spolu i na střední a teď jak bylo řečeno mi je 27 a Martinovi 28. Vraťme se do reality bejbátka :) ...Já a Martin máme krásnou holčičku Terezku a bydlíme spolu mimo Prahu v malé vesničce. S menší farmou. A kdykoliv se naše Terezka usměje vidíme v ní jeden druhého. A až jí bude tak jako tehdy nám. Tenhle příběh jí povíme tak aby jsi ho pamatovala. Proto to také sepisuji:) Aby jsi ho pak mohla přečíst. A být pyšná na své rodiče (smích) a teď sem nalepím pár fotek z té doby a teď.
Můj Martin :) Takto vypadal v 16-ti letech kdy jsme se dali dohromady. A až Tereza bude větší natočím pro ní seriál HIMYF :) myslím, že většině to dojde v překladu "Jak jsem poznala vašeho tátu!" :D:D
A já :) Děkuji za pozornost a zase někdy naviděnou :D:D s pozdravem ...Andy a Martin!
Fajn to by bylo:) možná to neni podle vašich představ. I ty obrázky neodpovídají představám k textu. Jde jen o hezčí vzhled:D o obrázky ani tak nejde. Ten příběh jsem psala z doměním a s touhou. Moc bych si přála aby se něco takového stalo i mě ovšem jen tak na povrch :D jestli chápete. Je mi 14 a měla bych se spíše bavit a hlavně se učit. Když ono to nejde když je člověk zamilovaný :D kdyby aspoň šťastně:D..možná časem sepíšu další příběh. Ale spíše s tím moc nepočítejte. Omlouvám se za chyby a přeju hezký den! Je půl druhý ráno a už na todle nemám nervy:D a buňky..jsem ráda, že sem to dokončila ve zdravý. Piště do komentl názory pokdu si to přečtete a zatím Dobrou! :) děcka.
28.12.2011
Tak jo dneska nic moc:( večer sem šla zase spát kolem třetí a hned ráno mě zbudil brácha abych šla za babičkou říct, jí že přijedou s přátelkyní v jednu na oběd. Já poručník ...nejblíže :D takže sem se neztihla ani moc upravit, zabalila sem noťas a vypadla za ní. Vlastně jsem tam šla z domněnkou (teď nevim jak se to píše..Vzpomněl, si že zapomněl domněnku? tak?:D:D), že se hned vrátím i když sem s brala noťas, ale nakonec když přijel brácha zůstala jsem tam na oběd a až do večere. Kolem 6 hodiny mi brácha spustil hru The Sims 3 Domácí Mazlíčky a tak jsem měla radost, ale když sem přišla domu a pustila to bylo to v blbé grafické kvalitě a polovina věcí se nenačetla. Mám totiž netbook "od" Ježíška a na něm je ta grafika na todle, asi horší. Takže malinko zklamání, tak jsem si sedla k facebooku a už se od něj nehnu. Dneska zase rodinná sešlost...nevím proč, ale poslední dobou se citim tak nějak divně. Nic se mi na mě nelíbí. Všechno co udělám se zase nelíbí nikomu. Připadá mi, že se i chovám jako nějaká "kráva"...no doufám, že se to za čas zlepší...